Marketingový tým HC Děčín se v letošní sezóně rozrostl o nového člena. Tím je Jaroslav Brett, jenž má za sebou několik let aktivního fanouškovství. Třiadvacetiletý fanda Medvědů, který sám sebe představil jako obyčejného kluka, co pro klub žije a udělal by pro něj první poslední, se v rozhovoru rozpovídal o své nové roli. Také prozradil, co patří k jeho náplni práce a jak se vůbec naskytla možnost pracovat pro klub jeho srdce. Dále fanoušky navnadil, na co se v blízké době mohou těšit.

Jardo, jak bys sám sebe představil?
Musím říct, že tohle je hned na začátek těžká otázka (smích). Řekl bych, že většina fanoušků mě za ty léta zná až moc dobře. Ale kdybych se měl představit fanouškům, co mě neznají, tak bych jim asi řekl, že jsem obyčejný kluk, co pro klub žije a udělal by pro něj první poslední.

Řekni nám, jak se z tebe jako velkého fanouška HC Děčín stala posila do marketingového týmu?
Michal Kovařík (náš grafik) se mě několikrát minulou sezónu ptal na názor jako fanouška. Já mu s pár věcmi pomohl a říkal mu svoje názory. Jelikož mě chytlo mu pomáhat, zeptal jsem se na začátku sezóny, jestli by nebyla možnost trochu ty moje nápady a připomínky zrealizovat. Natočil jsem pár videí při prvním přáteláku s Kadaní a měly úspěch. Tím začala moje jízda v marketingovém týmu.

Pomyslel sis někdy, že by si mohl být součástí klubu a byl to tvůj sen se k tomu dostat?
Při temných časech, kdy jsme hráli o udržení s Bílinou, jsem si říkal, že bych udělal všechno pro to, aby se hokej v Děčíně zachránil. Takže v tomhle období jsem myslel na to, že bych byl rád součástí klubu a pomohl mu se zvednout z toho špatného období. Od minulé sezóny, kdy jsem s pár projekty pomohl, jsem na to trochu myslel a byl to můj tajný sen, že bych se mohl dostat blíže ke svému milovanému klubu. Že o tomhle sním a chystám se na to, nevěděli ani moji blízcí přátelé.

Jaká je vůbec tvoje náplň práce v klubu?
Já bych řekl, že nikdo z marketingového týmu nemá úplně pevně danou náplň práce. Snažíme se spolu komunikovat a dělat to nejlepší pro klub a fanoušky. Když mám ale zmínit svou primární náplň, tak jsou to určitě sociální sítě, které si troufnu říct máme nejlepší v lize. Ale pořád je ještě co zlepšovat, jsme teprve na začátku nějaké cesty. K dalším věcem jsem se dostal postupem času, ať už je to moderovaní při zápase nebo dělání rozhovorů. Teď naposled jsme se třeba rozhodli pro ambiciózní videa okolo projektu Pojď hrát hokej, jedno video vám ještě dlužíme a můžete se na něj těšit v nejbližších dnech.

Musel jsi nějak změnit pohled na zápasy a celkově na všechny věci s tím spojené?
Musím říct, že jsem na zápasy začal koukat úplně jinak. Všímám si každých maličkostí a detailů. V hlavě už si říkám, co by se hodilo na naše sociální sítě, co třeba na naši akci měsíce apod. Hlavně to ale ve mně vyvolalo větší lásku k tomu sportu, a i k samotnému klubu. I když ty zápasy nehraji, přijdu si tak nějak zodpovědný za výsledky na ledě. Jsem blíže k týmu a mám s kabinou úplně jiný vztah než předtím, a tak nějak to s nimi všechno prožívám.

K fandění patří neodmyslitelně emoce, jak to teďka máš s emocemi během zápasu, když pracuješ pro klub?
Každý fanoušek ty zápasy prožívá jinak. Já jsem byl a pořád jsem hodně emotivní. Když jsem byl ještě jenom fanoušek, tak si troufnu tvrdit, že o mně každý na zimáku věděl. Řval jsem po rozhodčích a po hráčích soupeře. Vážně jsem každý zápas neskutečně prožíval. Několikrát jsem i na zimáku brečel, ať už radostí, tak i smutkem. Teď už jsem trošku klidnější a říkám si, že reprezentuji klub, takže je potřeba být trochu pokorný a hodný, ale někdy ty emoce prostě vyletí a zakřičím si s fanoušky. Přeci jenom jsem stále mezi nimi a neztrácím tak vztah s nimi.

Je výhodou, že tě všichni fanoušci znají a jak tě teďka vůbec vnímají?
Při této sezóně jsem zjistil, že je to spíš nevýhodou. Když se nedaří chce každý odpovědi a důvody, proč to tak je. A já se jim to nějak snažím vždy vysvětlit a uklidnit tak negativní emoce. I když to ne vždy vyjde tak, jak jsem si představoval. Dá se říct, že jsem taková spojka mezi klubem a fanoušky a když mají jakýkoliv dotaz ke klubu, můžou se s ním obrátit na mě a já ho předám vedení. Ale jinak si myslím, že mě fanoušci vnímají pořád stejně. Přeci jenom se pořád pohybuji mezi nimi, a dokonce i oni měli už svůj rozhovor, který jsme udělali před zápasem v Kralupech, kam jich přijelo opravdu hodně.

Chtěl bys vzkázat něco fanouškům?
Určitě ano. Aby neztráceli víru a lásku ke klubu. Sice letošní sezóna není podle představ, ale zbývá ještě 10 zápasů a může se to otočit v úspěšnou sezónu. A hlavně, aby chodili v co největším počtu. Protože když opravdu chtějí, dokážou být jedni z nejlepších fanoušků v lize.

A co cíle nebo přání, jsou nějaké?
Cíle mám v hlavě hodně vysoké (smích). Ale teď jsme na nějakém začátku cesty a je potřeba, jak já rád říkám, jít krůček po krůčku a zlepšovat se. Pro hráče i fanoušky chystáme hodně projektů do budoucna, které by je mohly oslovit a hlavně bavit. Jeden můžu prozradit už teď, a to že bychom rádi rozjeli náš vlastní podcast. Aby fanoušci poznali hráče trochu jinak a třeba i hráči trochu poznali fanoušky. A nakonec bych tedy mohl prozradit přání a nějaký můj cíl, a to je udělat z Děčína jeden z top týmů 2. ligy. Aby Děčín svým hokejem bavil lidi a oni na něj chodili rádi a stal se tak sportem číslo jedna v našem městě.

Děkujeme za rozhovor