Adam Werner má za sebou poslední rok v juniorce Litvínova, odkud se po šesti letech vrací do známého prostředí. Na děčínském zimním stadionu začal dělat první hokejové kroky, a právě v dresu s Medvědem na prsou si v září bude moct odbýt soutěžní premiéru v seniorském hokeji. Dvacetiletý obránce v prvním rozhovoru po návratu hovořil o tom, jak proběhl jeho comeback, také se ohlédl za minulou sezónou, která byla náročná a zároveň prozradil, jaké cíle si dává do té další.

Adame, vítej doma, jak proběhl tvůj návrat do mateřského klubu?
Návrat do Děčína byl ve hře už během loňské přípravy v létě, kdy jsem za HC Děčín odehrál i nějaký přípravný zápas a také v průběhu sezóny, kdy jsem byl v kontaktu s panem Havlíčkem. Nakonec jsem se ale rozhodl odbýt si poslední sezónu v Litvínově. Po sezóně jsem se spojil s panem Havlíčkem, zájem byl, a tak jsem se zapojil do letní přípravy.

Vracíš se po 6 letech, překvapilo tě něco na děčínském zimáku?
V průběhu těch šesti let jsem zimák navštěvoval, ať už na zápasy Áčka, když byla možnost nebo na volné ledy. Ale samozřejmě je tady dost nových věcí anebo těch zrenovovaných oproti době, kdy jsem tady hrál, jako například střelnice.

I když tě někteří fanoušci viděli na ledě v loňské přípravě, můžeš přiblížit, co je pro tvou hru typické?
Jsem spíše defenzivně založený obránce, ale nebojím se podpořit i útok, ačkoliv se mi moc bodově nedařilo, ale pracuji na tom (smích). Snažím se hrát co nejvíce zodpovědně a bojovat. Není mi tedy cizí blokování střel a hra do těla. Největší mojí předností je asi přihrávka.

Nadcházející sezóna bude pro tebe premiérová v seniorském hokeji, máš představu, co tě ve 2. lize čeká?
Určitě to bude silovější hokej a tím, že to je chlapský hokej, tak to bude více o myšlení a zkušenostech a nebude to asi tak rychlé jako v juniorce.

V juniorce máš za sebou poslední rok, jaký pro tebe byl ročník v DHL extralize juniorů?
Tím, že studuji vysokou školu, tak byla sezóna komplikovaná. Snažil jsem se co nejvíce skloubit hokej se školou. Naštěstí mi škola vyšla v mnoha věcech vstříc hlavně díky tomu, že jsem hrál v univerzitním týmu, takže jsem stíhal, i když to bylo náročné. Právě kvůli studiu jsem neodehrál pár zápasů, ale v těch, co jsem nastoupil se mi povedlo přidat i pár bodů a po herní stránce jsem byl docela spokojený. Celkově ale poslední sezóna utekla rychle.

Zmínil jsi univerzitní hokej, byla to pro tebe velká změna?
Určitě v tom rozdíl je, ale ne zas nějak velký. Je pravda, že jsem byl po prvním zápase dost zaskočený, nečekal jsem, že bude mít univerzitní liga takovou úroveň. Jinak je univerzitní soutěž docela podobná 2. lize. Tím, že tam hraje dost starších kluků, tak je to znát a není to zas tak ulítané právě jako juniorský hokej. Na druhou stranu to není úplně o zkušenostech a myšlení jako v seniorském hokeji.

Máš od sebe nějaké očekávání nebo cíle do nové sezóny?
To je jasné, rád bych se prezentoval co nejlepší hrou a co nejvíce pomohl týmu dostat se do play-off. Budu pro to dělat maximum. Rád bych se taky přiblížil hranici 20 kanadských bodů, což je takový můj osobní cíl.

Děkujeme za rozhovor