Od prvních minut nastoupil téměř po dvou měsících, naposledy tomu bylo ve vítězném utkání proti Příbrami. Herní pauza na něm nebyla vůbec znát. Lukáš Lavinger se vrátil ve velkém stylu a tam, kde skončil, zase začal, tedy výhrou nad favoritem. Velmi cenný skalp Tábora podpořil skvělým výkonem. Grizzly porazili jednoho z aspirantů na postup po dlouhých 11 letech a není těžké uhodnout, kdo 16. 12. 2012 stál v brance Děčína při výhře 3:2.

Jak vysoko řadíš výhru nad Táborem?
Je super, že jsme porazili někoho, kdo je takhle vysoko v tabulce, takže určitě mezi top letošní výhry.

Na Tábor jste hned od prvních minut aktivně nastoupili. Byl záměr takhle od začátku na soupeře vlítnout?
Chtěli jsme hrát svoji hru a aktivně napadat. Bylo vidět, že to funguje a příjemně nás to překvapilo. Z toho pak pramenily přesilovky a góly.

Nicméně ta druhá třetina byla v opačném duchu a pomalu celou její první půlku se hrálo ve vašem obranném pásmu. Zapotil ses přitom pořádně?
Zapotil jsem se hodně. Navíc po zranění jsem byl ještě nemocný a o víkendu jsem měl čtyřicítky, takže to bylo poměrně náročný. Na druhou stranu, líp se chytá, když tým vede, takže to bylo trošku usnadněný. Měl jsem v hlavě, že kdybych dostal jeden gól, tak bychom pořád měli nějaký náskok. Ale to, že se hrálo často u nás, ukázalo, že Tábor má obrovskou kvalitu.

Pro tebe to byl po necelých dvou měsících první start od úvodní minuty, jak se ti celkově chytalo?
Když mi trenéři řekli, že budu chytat, tak jsem neměl obavy. Jsem takový, že z ničeho strach nemám, člověk do toho musí jít po hlavě. Na druhou stranu jsem si říkal, aby to zase nebylo 70 střel, které měli proti nám v Táboře. Takové tempo bych neustál. První třetinu mi kluci hodně usnadnili, protože se hrálo hlavně u nich, ale ta druhá byla, jako kdyby mi to chtěli vrátit (smích). Dneska už je to ale lepší, měl jsem celý víkend na odpočinek.

Co jsi říkal na spoluhráče, kteří často chodili do střel a hodně toho zblokovali? Byl to ten pravý týmový výkon?
Jo, myslím si, že se ukázalo, jaký máme charakter v kabině. I když je Tábor kvalitou někde jinde, tak se dá porazit, ale je potřeba předvést obětavost a mít trochu i štěstí, že se to někde odrazí, a to si myslím, že v zápase bylo. Kluci blokovali střely, hrálo se nadoraz a díky tomu jsme to zvládli.

Soupeře jste porazili po dlouhých 11 letech, věděli jste před zápasem, že od poslední výhry uběhlo tolik let?
Já jsem tohle vůbec netušil, asi jsem tu výhru musel zažít, jelikož jsem v Děčíně 14 let. Ukázalo se, že každý zápas je jiný. Věřím, že takový týmový výkon předvedeme i v dalších zápasech, které nás čekají, a to včetně derby.

Poslední výhru proti Táboru jsi vychytal právě ty, v týmu navíc hrál i Jan Kaltenböck a Michal Oliverius…
Ten zápas si nevybavuji, ale kdybych se podíval na výsledek a viděl, v jakým složení se hrálo, tak si asi vzpomenu. My jsme s nimi i nějakou dobu nehráli, takže to nebylo vyloženě 11 sezón, nicméně jde na tom vidět, že mají neustále kvalitu.

Děkujeme za rozhovor