Michael Petrásek odchytal za Grizzly celkem 19 zápasů ve druhé lize. Ten poslední byl v sezóně 2012/13, kdy děčínský tým hrál play-off proti Sokolovu. Od té doby uběhlo deset let, během kterých jednatřicetiletý brankář nastupoval v Ústí, Přerově, polském Krakově a také v Litvínově. Dres Vervy díky střídavým startům oblékl i v play-off mistrovské sezóny, když několikrát kryl záda Pavlu Francouzovi. Nicméně první starty v extralize si připsal až v následujícím ročníku. Nyní se děčínský rodák vrátil zpátky na místo, kde začal dělat své první hokejové kroky.

Jak se zrodil tvůj návrat?
Po tom, co mě potkalo loni, jsme se s rodinou vraceli domů zpátky na sever, kde máme v Malém Chvojně barák. Už na konci uplynulé sezóny jsem se byl párkrát v Děčíně a v Ústí sklouznout, jestli by bylo ještě vůbec možné hrát. Pak jsem začal řešit co dál, jestli to jít zkusit nebo ne.

V Děčíně ses hned zapojil do letní přípravy, jak to nyní zvládáš?
Asi jako každý rok u letní, vždycky to bolí, než si na to tělo zvykne. Ale tím, že mám teď fyzicky náročnou práci, tak ta mě připravila na to, že tělo půjde do zátěže a díky tomu přípravu zvládám líp.

Jsi v plném zápřahu nebo máš nějaké úlevy?
Spíš dávám na své tělo, musím se šetřit při nějakých dopadech, nezvedám těžký váhy na dřepy a podobně, abych zbytečně nezatěžoval záda. Snažím se vnímat, co jim dělá dobře. Ale úlevy vyloženě nemám.

Vy brankáři máte přípravu nejenom s týmem, ale i svou gólmanskou, jak probíhá?
V pondělí a středa máme gólmanskou, kde jsme s Pošim (Martin Pošusta – trenér brankářů) a děláme tam speciální cviky, které jsou uzpůsobený nám brankářům jako odrazovou sílu, postřehový věci a jiné.

Vraťme se ještě k tvému návratu. Vybavuješ si svoje hokejové začátky a vzpomeneš si, kdy naposledy si měl na sobě děčínský dres?
Vybavuji si to přesně. Do nějaké páté třídy žákovských let jsem byl v Děčíně. Když tenkrát byly obrovský záplavy a zaplavilo to děčínský zimák, tak z našeho ročníku jsem já, David Tůma, a ještě pár kluků přešli do Ústí nad Labem. Pak jsem se do Děčína vrátil a odchytal za áčko pár zápasů, ale moc se mi nepovedly. Už to bude asi 10 let, co jsem naposledy nastoupil v děčínském dresu. To byl můj začátek v dospělém hokeji.

Co spoluhráči z kabiny, s Davidem Tůmou jsi byl v Děčíně. S kým dalším se znáš?
Pár kluků znám. Danka Volrába, Láďu Brože, se kterým jsem dlouho hrál v Ústí, Tomáše Faigla, s ním jsem chodil na základku. Nerad bych na někoho zapomněl, ale nějaké kluky určitě znám. Navíc jsem tu byl už v březnu na pár trénincích, takže jsem ostatní poznal.

Sledoval si Děčín během let, co jsi působil v jiných soutěžích?
Musím říct, že ano, já si takhle docela udržuji přehled, protože mě to zajímá. Třeba nesleduji tolik NHL, ale radši mě zajímají české ligy jako extraliga, 1. liga a 2. liga.

Máš nějaká očekávání z 2. ligy? Úroveň šla vloni nepochybně nahoru.
Jdu do toho s obrovským respektem, protože už jsem si proběhl všechny tři nejvyšší soutěže v Česku a za mě, čím nižší liga, tak tím je to pro gólmana vždycky těžší. Další věc je to, že se hraje po práci. Sám jsem na to zvědavý, jak to budu zvládat a doufám, že to bude dobrý.

A cíle do nové sezóny?
Jednoznačný cíl je, abych to zvládl, aby mě nevypověděly záda, aby mě léčba fungovala a mohl jsem chytat. Další cíle jsou, abych se do toho co nejdřív dostal a abychom jako gólmani pomohli týmu do vyšších pater, jako tomu bylo letos, kdy měli kluci fantastický play-off. Chtěl bych skončit co nejvýš, v tomhle si nedávám malé cíle.

Několik let jsi působil v nejvyšší soutěži v dresu Litvínova, kam jsi nakoukl už i v jejich mistrovské sezóně. Jaké máš vzpomínky na tento ročník?
V té mistrovské sezóně si mě stáhli na střídavé starty na play-off, abychom se s Kubou Soukupem a Lukášem Horákem střídali za Pavlem Francouzem. Tenkrát jsem byl dost mladý a úplně to nevnímal. To až teď s odstupem času si uvědomuji, u čeho jsem byl a čeho byl součástí, i když jsem v tu sezónu nenastoupil a jenom jistil záda Francíkovi (Pavel Francouz). Ale jinak jsem s týmem byl a žil, dokonce i do Třince jsem s nimi letěl na zápas. Dneska na to vzpomínám a daleko víc si toho vážím než v té době.

Ty máš taky zkušenosti s polskou ligou, jaký tam je hokej?
Za mě vůbec není špatný. Zrovna jsem chytil rok, kdy tam bylo plno kvalitních cizinců. Jediný, co mě tam chybělo, tak byly některé taktické věci. Já jsem takový, že když něco dělám, tak potřebuji vědět, že to má smysl. A to jsem ve spoustě věcech necítil, což mi vadilo. Ale jinak ta úroveň ligy nebyla vůbec špatná, a to se nebavíme o finanční stránce, která se vyplatí kolikrát víc, jak první liga.


Děkujeme za rozhovor