Patří k největším srdcařům v hokejovém dresu Děčína. Minulý týden překročil hranici 400 zápasů s Medvědem na prsou a gratulace kapitána Jana Filipovského velmi potěšily.

 

„Dárky před zápasem s Bílinou jsem nečekal. Velmi příjemná byla i autogramiáda, potěšil mne zájem fanoušků," řekl s úsměvem kapitán HC Děčín Jan Filipovský.

 

Honzo, vzpomínáte si ještě na vaše začátky v Děčíně?

Na moji první sezónu si pamatuji velmi matně. Tehdy mne do Děčína přivedl manažer Karel Bedan.

 

Před zápasem s Bílinou jste byl od vedení klubu obdarován, po utkání jste měl autogramiádu. Jak na vás vše zapůsobilo?

Bylo to překvapení, takovou oslavu jsem nečekal. Dárky byly moc pěkné, ještě jednou všem děkuji. Pozápasová autogramiáda byla příjemná, potěšil mě zájem fanoušků.

 

V počtu odehraných utkání je před vámi už jen Pavel Werner

a Aleš Havlík. Myslíte si, že se na ně můžete dotáhnout?

Nevím, o kolik mají kluci odehraných utkání více než já, ale počítám, že tyhle legendy nepřekonám. Jsem smířený 

s tím, že letos hraji poslední sezónu.

 

Takže naposledy uvidíme v této sezóně kapitánské céčko na vašem dresu?

Není to rozhodnutí ze dne na den. Již delší dobu si s touto myšlenkou pohrávám. Hokej mi zabírá spoustu času, který bych mohl trávit jiným způsobem. Nastal čas se věnovat rodině a splatit jim dlouholetou podporu. Největší zlom přišel, když se mi narodil syn, a v sezóně mám čas se mu věnovat pouze mezi zaměstnáním a hokejem, to jsou dvě hodiny denně.

 

V sezóně jste se díky nedostatku obránců musel přesunout z útoku do zadních řad. Jak jste novou roli přijal?

V obraně jsem hrával v mládežnických kategoriích a když bylo třeba, tak jsem tam zaskočil i v mužích. V taktických věcech tedy problém nebyl, horší to je s obratností 

a bruslením pozadu, na tom se snažím pořád pracovat.

 

Klub měl finanční problémy, 

s pomocí přispěchalo město. Jak jste to prožívali, jako hráči, před startem soutěže?

Nelze to přehlížet. Rok od roku je to s penězi horší a horší. Nebylo příjemné v létě trénovat a nevědět, jestli se v Děčíně bude vůbec hrát. Vůbec nezávidím klukům ve vedení, kteří se snaží sehnat peníze na chod klubu. Zajištění sezóny není malá investice a v dnešní době si každý rozmyslí, jestli dá peníze do hokeje, nebo je radši použije jinde. Podpora města je důležitá, bez ní by hokej v Děčíně asi už nebyl, za to jim patří dík. Bohužel dotace od města jsou rok od roku nižší a náklady rostou.

 

V minulé sezóně Děčín žil hokejem, díky vašemu tažení v play off. Může se něco podobného zopakovat?

Loni se povedl největší úspěch v historii děčínského hokeje a nebude snadné to zopakovat. Myslím, že letos je docela velká šance. Uvidíme, uděláme pro to vše, co bude 

v našich silách.

 

Který soupeř by vám v prvním kole vyřazovacích bojů vyhovoval a kdo je favoritem celé soutěže?

Na to je těžká odpověď, 

v play off nebude žádný soupeř lehký. Nejlepší by pro nás byl Jablonec, ale ten se ani do play off nemusí dostat. Vzhledem k postavení v tabulce nás nejspíš čeká někdo z kvarteta Klatovy, Klášterec, Sokolov 

a Kobra. Vzájemné zápasy 

v této sezóně nemusí nic znamenat, jak se říká, play off je jiná soutěž, nejspíš bych vybral Kobru. Favorit soutěže je jednoznačně Tábor, myslím, že hrají moc dobrý hokej.

 

Jak byste krátce shrnul všechny sezóny v děčínském dresu? Máte nějaký speciální okamžik, na který nezapomenete?

Největším zážitkem bylo bezpochyby loňské finále, na to budu vzpomínat jako na vrchol kariéry, tedy jestli to letos nepřekonáme. Celé své působení v Děčíně jsem si užil 

a snad i přispěl k tomu, že Děčín je manšaft, se kterým se ve druhé lize opravdu musí počítat.

 

Autor: Jaroslav Zeman / zdroj: Děčínský deník