Trenér mladšího dorostu Aleš Havlík, nám poskytl rozhovor po svém ocenění v kategorii Trenér mládeže, jenž udělovalo město Děčín dne 10.12.2012 na děčínském zámku.

 

 

1. Jak si vážíte tohoto ocenění, a co to pro Vás znamená?

Určitě to nepřecházím jen tak. Je to pro mě ocenění mojí páce a mám z něho samozřejmě radost.

 

 

2. Jak Vás to motivuje do další práce a jaké jsou cíle pro letošní sezónu?

I bez tohoto ocenění se trénování budu věnovat dále s nadšením a elánem. Ale s oceněním v ruce to půjde ještě lépe. Cíle se nemění : u MD postup do finálové skupiny což již máme s předstihem zajišťěno a postupně pak zapracovávat další hráče, u dalších kategorií pak pracovat na zlepšení bruslení, ale i dalších dovedností.

 

 

3. V čem by jste se rád zlepšil v dalších letech?

Určitě je v tomto oboru spousta dalších činností, které bych potřeboval zdokonalit a tak se musím snažit neustále "být v obraze". V současnosti je asi největší oříšek jak přilákat více dětí do klubu a na tom budeme pracovat.

 

 

4. Ocenění vzešlo z klubu, je dobré vědět, že si lidé v klubu Vaší práce váží?

Částečně na to odpovídám v odpovědi na otázku č.1. Je to ocenění mojí práce a když mě klub nominoval, tak předpokládám, že lidé z vedení klubu uznávají a oceňují jak pracuji. A těší mě to. 

 

 

5. Dosáhl jste individuálního ocenění, ale jistě na tom má zásluhu i celá řada dalších, chtěl by jste někomu poděkovat?

Jistě. Není to jen individuální zásluha. Je potřeba mít kolem sebe lidi, kteří jsou na stejné notě. A já děkuji všem, kteří mě podporují a spolupracují se mnou. Je 

spousta těch, kteří nepřejí a hází klacky pod nohy, ale zase vás pak pozvednou ti, kterým na vás záleží a samozřejmě ti pro které to děláte a to jsou děti v HC Děčín. Samozřejmě nesmím zapomenout poděkovat rodině!

 

 

6. Co by jste vzkázal ostatním mladým sportovcům, aby jednou dosáhli třeba podobného úspěchu?

Nejdůležitější je aby byli trpěliví a dávali do toho hodně srdíčka! A když žádné ocenění nepřijde, tak nepřestávat věřit, že to dělám dobře. Každý má svou cestu ve kterou musí doufat a když do toho dává 100%, tak jednou jistě nějaké to ocenění přijde. A nemusí to být zrovna v podobě poháru či diplomu. Potěší i to, když vám rodič či hráč řekne že to děláte dobře a vy víte, že to myslí upřímně.

 

 

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme další úspěchy